Týraná zvířata 2

Mnoho států po celém světě má ve své legislativě zakomponovány prvky chránící zvířata a zamezují jejích týrání.V USA je to například Cruelty to Animals Acts in the United States (2001),v Kanadě Animal Protection Laws of the USA & Canada(Tird Edition) či Cruelty to Animals Acts ve Velké Británii,jehož základy byly položeny již v roce 1835 a postupně procházel novelizací.Obecně jsou zvířatům přisuzovány práva,že chovatel je povinen poskytovat jídlo,vodu,léčbu a že zvířata nesmějí být bezdůvodně vystavována bolesti či usmrcována bolestivým způsobem(či usmrcována vůbec vyjma povolených výjimek).Ve mnoha státech existují výjimky v závislosti na kulturní tradici země,takže za týrání zvířat není ve Španělsku korida či v některých asijských státech kohoutí či psí zápasy,dále pak norování,chov v zoologických zahradách,dostihy,ale i některé formy masového hospodářského chovu,kupírování uší a podobné zásahy.

Ochránci zvířat často argumentují,že ukazatelem vyspělosti každé kultury je skutečnost,jak se chová k ostatním bytostem v jejich okolí.Tato argumentace však není zcela přesvědčivá,jelikožtřeba na počátku 20.století existovaly nejpřísnější zákony ochrany přírody v antihumanistickém a totalitním nacistickém Německu(později v článku Týraná zvířata 3)Pro posílení práv zvířat a boji proti týrání zvířat bylo často založené na konkrétním případu lidského chování,které vyburcovalo veřejné mínění pro zlepšení životních podmínek zvířat.Některé státy světa jako Švédsko,Rakousko,Kostarika,Indie,Finsko a Singapur zakazují dokonce i využívání zvířat v zábavní sekci jako jsou zábavní pořady či cirkusy.Některé cirkusy již začaly reagovat na změny v přístupu obyvatelstva při využívání zvířat a zavádějí program bez jejich používání.

Známé případy se odehrály v 80. a 90. letech 20. století,kdy byly napadány výzkumné laboratoře se zvířaty,které byly v některých případech i zničeny či vážně poškozeny ve snaze upozornit veřejnost na špatné zacházení se zvířaty.